KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY
MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památkové rezervace
Památkové zóny
Hrady a zámky
Památky a architektura
Církevní památky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Pohádkové regiony
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 

Období od přechodu vlastnictví blanenského panství na rod ze

Období od přechodu vlastnictví blanenského panství na rod ze Salmu do zrušení roboty. (1766-1848)

Rod z Gellhornů vlastnil blanenské panství od roku 1694 do roku 1766. Toho roku došlo ke změně vlastníka panství, blanenský statek tehdy koupil majitel rájeckého panství, hrabě Antonín ze Salmu, původem z lucemburských Arden. Název rodu je odvozen od dvou lososů (něm. Salm), které jejich předci měli v erbu.

Ústředí panství bylo v Rájci v nově přestavěném zámku. V roce 1769, ve věku 41 roků, však hrabě Antonín Salm umírá a panství přechází dědictvím na dva nezletilé syny - Františka Xavera a Karla Josefa.

Po smrti hraběte Antonína, dochází k vykupování poddanských statků. Jak již bylo uvedeno, do té doby byli sedláci pouze uživateli půdy. Vykoupením však došlo k tomu, že po splacení výkupní ceny přešel grunt i s příslušnou půdou na kupce.

Změna vlastnictví probíhala tak, že grunt byl oceněn a jeho cena rozdělena na splátky v délce deseti roků. Část ceny musela být zaplacena hned, další pak formou buď úhrady peněz nebo odpracováním. Ve Veselici si roku 1773 tímto způsobem koupili domy Jan Nečas čp. 1, Adam Němec čp. 2, Matouš Nečas čp. 3, Kašpar Stloukal čp. 4, Blažej Skoták čp. 8, Matouš Stloukal čp. 10, Martin Nečas čp. 11 a Matěj Nečas čp. 12. Přesto byli majitelé takto koupených domů povinni platit daně a robotovat. Čísla popisná u domů zde uvedených jsou již pravdivá, protože povinné číslování domů bylo zavedeno císařským nařízením v roce 1771.

Další údaj o Veselici je uveden v Josefínském katastru z roku 1780. V té době byli ve Veselici vlastníky gruntů tito občané: na čp. 1 Jan Nečas, čp. 2 Martin Němec, čp. 3 Matěj Nečas, čp. 4 Kašpar Stloukal, čp. 8 Matěj Skoták, čp. 10 Matěj Stloukal, čp. 11 Martin Nečas, čp. 12 Matěj Nečas. Chalupníky byli na čp 6 Johan Skoták, čp. 9 Josef Krboš, čp. 13 Šimon, hajný, čp. 14 Martin Pokorný a čp.15 Matouš Stloukal. Uvedení domkaři měli půdu propachtovanou (propůjčenou) od vrchnosti a ta za ně platila daně.

Z doposud uvedeného vyplývá, že za časový úsek přibližně 530 roků se Veselice rozrostla na 15 domů. Při tomto údaji je nutno uvést, že až do začátku 19. století se i ve Veselici stavěly domy pouze ze dřeva. Teprve potom se začalo stavět z t.zv. egyptských cihel - známých jako vepřovice. Jediným místem ve Veselici na výrobu těchto cihel byly Doly pod Malou Veselicí. Tyto "Doly" již byly rekultivovány a v jejich místě je dnes pole. Materiálem na vepřovice byla důkladně propracovaná žlutnice s přísadou plev. Dále se používalo stále dřevo, především na stavbu hospodářských stavení, a střecha se kryla ještě dlouhou dobu doškem.

Obec Veselice patřila až do roku 1786 pod farnost blanenskou a od toho roku náleží k farnosti petrovské. Stalo se tak po tom, co byl v letech 1733 až 1735 postaven nynější kostel a roku 1786 i fara. Kostel byl postaven na náklady tehdejšího vlastníka panství rájeckého hraběte Karla z Rogendorfu.
Dalším zdrojem údajů o počtu domů je kniha "Typografie Moravy", autora Josefa Františka Schwoje z roku 1793. V ní je uvedeno, že Veselice měla toho roku 19 domů s 21 rodinami a celkem 100 obyvateli. Tzn., že od roku 1780 do té doby vznikly 4 domy. Z nich jeden v Malé Veselici s čp. 17 a ostatní, čp. 16, 18 a 19, v původní zástavbě (v "dědině").

Od roku 1773 byl jediným vlastníkem celého panství Karel Josef ze Salmu. Stalo se tak po smrti jeho matky a podstoupení podílu bratra Františka Xavera, který se stal kardinálem v Korutanech.

Za správy panství Karlem Josefem ze Salmu, je patrný značný rozvoj jak železářství, tak i ostatního hospodářství. Ten byl doprovázen vytvářením nových pracovních příležitostí. Historické dokumenty zaznamenávají i rozvoj zemědělství. Koncem 18. století již bylo zavedeno pěstování brambor, které se začaly pěstovat po slezských válkách kolem roku 1745, a do našeho kraje jejich užívání rozšířili Prusové - Braniboři, odtud název brambory. Jednou z hlavních příčin, proč se i přes prvotní nedůvěru nakonec jejich pěstování ujalo, byla velká neúroda v roce 1772. Výnosným byl v té době i chov ovcí. Z vyprávění předků, které zaznamenal v "Památníku pro obce Vavřinec, Veselice, Suchdol", kronikář Robert Sedlák, byly ovce chovány i na katastru obce Veselice. Je zaznamenáno, že v místě dnes stojícího domu čp. 32 u "Horního rybníka" se stříhaly ovce a vlnu vykupovali židé z Boskovic.

Počátkem 19. století dochází ke známým napoleonským válkám. Z materiálů sesbíraných Sedlákem se dovídáme, že napoleonské vojsko určitou dobu "leželo" i v okolí Veselice, a v den bitvy tří císařů u Slavkova, t.j. 2.12.1805 byla dělostřelba slyšet až ve Veselici.

Nedlouho po bitvě u Slavkova se začalo poražené Rakousko připravovat na novou válku s Francouzi. Docházelo ke znehodnocování měny, tiskem t.zv. bankozetlí (papírové peníze) a hospodářství bylo provázeno velkou inflací.

Že války tehdy sužující Evropu postihly i obyvatele Veselice, dokládá úmrtní list vojáka Martina Skotáka, z čp. 8, uložený v Moravském zemském archivu v Brně. Zemřel roku 1814 v polním lazaretu u Ženevy na horečku, ve věku 22 roků. Kromě těchto válečných událostí bylo obyvatelstvo vesnic trápeno i robotováním. Robota se konala na základě patentu z roku 1783. Trvala 52 dní v roce s 1 osobou a to buď "při krátkých dnech" od 8. hodiny ranní až do smrákání, s hodinovou přestávkou na jídlo, a při "dlouhých dnech " od 6. hodiny ranní až do západu slunce, s přestávkou 2 hodin na odpočinek, jídlo a nakrmení dobytka.

Roku 1811 panství dědí po svém otci Karlu Josefu starohrabě Hugo František ze Salmu, za jeho správcovství dochází k dalšímu rozvoji železářství. Významné rovněž bylo, že zřídil první přádelnu ovčí vlny ve střední Evropě, která byla v Brně. Dále jeho zásluhou byla rozšířena zámecká knihovna, která byla tehdy světoznámá.

Roku 1833 bylo celé okolí Blanska vzrušeno podivnou událostí. Byla totiž pozorována na obloze velká záře, provázená silným duněním, slyšitelném po celém okolí. Po čase se dospělo ke zjištění, že v prostoru lesů u obce Závist spadl velký meteorit, z něhož bylo dokonce nalezeno i několik úlomků. O deset roků později je další zmínka o Veselici v t.zv. "katastrálním vceňovacím operátu". Tehdy stálo v obci 32 domů, v nichž žilo v 50 bytových stranách, t.j. rodinách, 212 obyvatel.

Tzn., že od roku 1793 do roku 1843 bylo ve Veselici postaveno dalších 13 domů. Na tento rozvoj obce měl určitě vliv celkový rozvoj rájeckého panství. Výlučně zemědělstvím se tehdy živilo 18 rodin, řemeslem 8 rodin a obojím dvojím dohromady 24 rodin. Hlavně se zdejší lidé zaměstnávali děláním dřeva a pálením dřevěného uhlí, které vozili do pecí a strojíren v Blansku a okolí. Důkazem toho jsou i údaje v matrikách, kde je u některých nově narozených dětí uvedeno jako zaměstnání otce např. železář, hutník, uhlíř, kovář apod. Dle zmíněného operátu zabíraly lesy skoro 3/4 celého územního katastru obce a všechny byly dominikální, tzn. panské. Stav lesa byl v poměru 2/5 buků proti 3/5 jedlí. Obvyklá strava se sestávala z brambor, pak kromě toho z řepy, luštěnin, mléka, moučných jídel, žitného chleba a poněkud řidčeji z uzeného vepřového masa. Nápojem byla obvykle voda, řidčeji pivo nebo pálenka.

Ještě k většímu rozvoji železářství, a to koncem první poloviny 19. století, přispělo zbudování železnice. Úsek z České Třebové do Brna byl dán do provozu 1.1.1849, po šesti rocích výstavby a navazoval tak na úsek Praha - Olomouc.

Koncem první poloviny 19. století se s rozvojem hospodářství začala stále silněji ke slovu hlásit nová vrstva obyvatelstva - dělnická třída. Její úsilí o zlepšení svých životních podmínek, společně s dalšími demokratickými silami vyvrcholilo až pádem absolutismu a zrušením roboty. Na rájeckém panství se tak stalo 5. dubna 1848 za přispění tehdejšího vlastníka panství Hugo Karla ze Salmu. Za časový úsek od roku 1754 do roku 1848 bylo v obci postaveno celkem 20 domů.

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 56, 31.08.2004 v 10:48 hodin
Copyright 1998-2019 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
 
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
Aktuality
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
Kalendář akcí oblasti
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Vinobraní
Degustace vín
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
Víno a vinařství
  Vinařská turistika
Vinařská oblast Morava
Moravská vína
Vinařství
Producenti vína
Vinařské stezky
Svaz moravských vinařů
 
Folklor a tradice
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba