Přírodní rezervace Nová hora [ Přírodní rezervace ]
Základní údaje: Členité území, tvořené komplexem lesíků, křovin, luk, pastvin a žlebů, východně nad obcí Květná na úbočí Nové hory, k.ú. Strání, V: 29,6071 ha, n.v.: 385-510 m.n.m., Z: Vyhláška č. 3 Správy CHKO Bílé Karpaty ze dne 9.1.1995
Motiv ochrany: Udržení charakteru lučních i hájových společenstev. Záchrana mikrolokalit kriticky ohrožených druhů rostlin.
Geologie, půdní poměry: Území je budováno bělokarpatskou jednotkou magurského flyše. Litologicky ji tvoří flyšové střídání jílovců zčásti vápnitých drobových.
Botanika: Vyskytují se zde 4 kriticky ohrožené druhy rostlin ČR - tořič čmelákovitý, ostřice ptačí nožka, hrachor panonský a smetánka bahenní. Z dalších vzácných druhů zde roste např. pětiprstka žežulník, vstavač bledý, prstnatec listenatý, prstnatec pleťový, podkovka chocholatá.
Zoologie: Z ohrožených druhů motýlů zde žije např. ohniváček černočárný, ohniváček modrolesklý, perleťovec dvouřadý a kopřivový, pabourovec pampeliškový. Ze vzácných druhů ptáků se zde vyskytuje chřástal polní.
Lesnictví: Horní část je pokryta listnatými háji a sukcesními porosty na bývalých loukách s pestrou dřevinnou skladbou tvořenou dubem, habrem, osikou, olší, hlohem, trnkou, svídou a dalšími druhy. Na části lesních ploch je i nepůvodní borovice.
Management, ohrožení, návrhy opatření: Louky je možné kosit jednou ročně. Zornit je možné jen minimální plochy v dolní části území a jen se souhlasem Správy CHKO Bílé Karpaty. Na políčkách je nepřípustné chemické ošetřování s výjimkou hnojení. V lesích je možno hospodařit výběrovým způsobem s upřednostňováním těžby jehličnatých dřevin a následnou přirozenou obnovou listnatých dřevin.
Louky jsou ohroženy postupným rozoráváním obzvlášť ve spodní části. Plochy s původními druhy vč. ohrožených jsou ohroženy sukcesí dřevin.
Historie: Většina lokality byla využívána jako jednosečné louky. V dolní části území byla drobná políčka. Dubohabrové hájky byly těženy výběrovou těžbou. Na části území byly švestkové sady. V době hospodaření státního statku byly koseny jen přístupné plochy. Většina zbylé části území, zvláště v horní části, zarostla a stále zarůstá sukcesí dřevin. Louky s masovým výskytem tořičů byly poničeny v 80. letech vyhnojením minerálními hnojivy.
Po roce 1990 bylo skončeno přihnojování luk a stav lučních porostů se zlepšil tak, že se opět objevily tořiče i jiné ohrožené druhy na místech původního výskytu. V letech 1993-95 zrekonstruovala ZO ČSOP Vlčnov nejcennější plochy luk likvidací náletu a stařiny a obnovila na nich pravidelné kosení.
